Miluji se, protože jsem krásná

Nebylo tomu tak. Většinu svého života jsem prožila v systému kde se hraje na to kdo bude víc sexy, víc dokonalý, ukáže více těla. Ideál krásy byl jasně daný: dlouhé, nažehlené vlasy, dokonalá pleť, řasy jako mrkací panenka, dlouhé štíhlé nohy, vyrýsované břicho, opálení a běda tomu kdo se do této škatulky nevešel, to pak byl v té společnosti odepsanej nebo to tak v té situaci aspoň působilo.

Chtěla bych trošku ilustrovat tu transformaci, takže se vrátíme tam kde to začalo. Na základce asi v sedmé třídě, řešilo se kdo už má prsa, já jsem ale žádný neměla, mamku jsem přemlouvala ať mi koupí první vycpanou podprsenku, samozřejmě jsem si vybrala úplně ultra mega push up a z těch mých nulek byly rázem kozy jak vozy. Dneska mě ta představa baví jak to asi muselo vypadat když se mi přes noc prsa zvětšily o dvě čísla. Další krok, kdo bude mít dřív kluka? No jo, to je přece jasný teď už mám prsa, tak kluk je další logický krok, ale bylo to spíše komické, než přišel můj první vážný vztah asi někdy pře 15 rokem věku. První sex, který tak nějak proběhl, aniž bych si to sama přála, ale tak chtěla jsem vyhovět tomu, kterého jsem měla ráda. V tom věku si člověk nemůže ty důsledky vůbec uvědomit a plně bych souhlasila s tím, ať spolu lidi začnou spát v mnohem vyšším věku!

První láska byla zamnou a začala mi hokejová éra, asi to nejhorší období. Byla jsem mladá a nerozvážná, nepřemýšlela jsem… Chodit s hokejistou má řetězovou reakci, dozví se o Vás spoluhráči a pak dál a dál. No asi nemusím zacházet do detailů a asi každému dojde, že “pár” hokejistů jsem měla. Vlastně to všichni byli moc fajn kluci, ale ta pozice do které mě to dostalo už tak fajn nebyla. Musela jsem být ještě lepší, protože je přece známo, že hokejisti a fotbalisti jsou jedni z nejžádanějších kluků. Mým snem bylo stát se hokejovou manželkou. Chtěla jsem být co nejdokonalejší a tak jsem začala cvičit a to hodně cvičit, tím se mi dostávalo víc a víc obdivu a já jsem musela ty svoje výsledky a formu co nejdetailněji sdílet na sociálních sítích a pak se náramně těšit ze všech pochval co mi od mužů přišlo, chtěla jsem toho víc a víc a tak jsem zacházela do extrému a snažila se to furt nějak vyšperkovat. Chodila jsem s klukem, ale psala si s jinýma, protože mi nestačilo, že mě ten jeden má rád, chtěla jsem, ať se líbím všem.

Největší rána pro mě přišla v období kdy jsem byla uplně v rozkvětu, když se koukám na fotky z toho období, bože byla jsem fakt krásná a řekla bych až dokonalá, až na ten smutek co jsem měla v očích. Bývalý přítel mě podvedl a já měla pocit, že jde život proti mě, pořád jsem přemýšlela nad tím proč to udělal, jestli prostě nejsem dost hezká, nepřitahuji ho, nechápala jsem nic a sáhla si na dno. Ale mohla jsem si za to sama, žila jsem v povrchním světě kde se takové věci prostě dějí. Neměla jsem žádnou sebedůvěru a cítila se tak ošklivě jak ještě nikdy. Nesnášela jsem svůj nos, kulatou hlavu, velké škraně, krátké nohy, boky a další části.

Další vztah pro mě byl trochu vysvobozením. Nebyl povrchní a hodně mě naučil. Vlastně jsme se oba navzájem dva roky učili a přísahám, že nic lepšího se stát nemohlo a doteď ten člověk pro mě mnoho znamená a je to přítel, kterému můžu věřit, vždy mu podám pomocnou ruku a přeji mu ze srdce jen to nejlepší.

Pak přišlo mé první stříhání. Potřebovala jsem tu minulost odstřihnout. Pro některé to možná zní hloupě, ale já věřím, že některé věci si sebou táhneme celý život, ale kde je máme kde jsou uložené. Symbolicky jsem si odstřihla vlasy a takovou úlevu Vám můžu říct, že jsem dlouho necítila. Všechnu tu minulost a trápení jsem si vložila do vlasů a pak šmyk. Vydala jsem se na cestu jak se cítit líp, být sama sebou a tudíž se milovat takovou jaká opravdu jsem.

Ještě hodněkrát jsem si přiznala, že se nemám ráda, ale vždycky mě to někam posunulo. Zbavila jsem se toho pozlátka napovrchu a zaměřila se na duši. Nikdy v životě mi nebylo lépe. Byla jsem jak v jiném světě, odcizila jsem se i rodičům, dívali se na mě jako na cizince, kterého nedokázali pochopit a teď si jsme bližší než kdy předtím.

Nejsem dokonalá - díkybohu, ale radost v očích už mám.

Miluj se

V této písničce je to co jsem si prožila a celou jsem ji probrečela, díky moc osobě co mi ji poslala - https://youtu.be/5xSUjRPN098